Bodování
Získá-li hráč bod, je stav 15:0; získá-li druhý, je stav 30:0; získá-li třetí, je stav 40:0; získá-li čtvrtý bod, vyhrává hru. Pokud je stav 40:40, tzv. shoda, nejbližší bod se počítá jako výhoda pro toho hráče, který jej získal. Získá-li týž hráč následující bod, vyhrává hru. Když jej nezíská, je opět shoda.
Hráč, který získá 6 her a zároveň vede alespoň o 2 hry (např. 6:2 nebo 7:5), získává sadu. V roce 1965 James Van Elen vymyslel pro zrychlení hry následující pravidlo: Za stavu sady 6:6 se hraje jedna poslední hra sady, tzv. tiebreak. V něm se zvláštním způsobem střídají podání a strany hřiště a vyhraje jej hráč, který v něm získá 7 bodů a zároveň vede alespoň o 2 body (např. 7:3 nebo 10:8). Vítěztiebreaku získává sadu 7:6. Jen v závěrečné sadě zápasu určitých turnajů se pravidlo tiebreaku vynechává.
Cílem hry je získat požadovaný počet sad dříve než soupeř. Zápas se hraje nejčastěji na 2 vítězné sady. Organizátor soutěže však může rozhodnout jinak, v tom případě pak hráč potřebuje k vítězství získat 3 sady, např. muži na grandslamových turnajích nebo v utkáních Davisova poháru.